Udržitelný byznys ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a co vlastně odpovědnost a udržitelnost znamená v kontextu těchto nových a zásadních výzev.

David Klimeš, novinář a komentátor z Aktuálně.cz vedl diskuzi mezi řečníky k zásadník otázkám dneška a celou rozpravu začal slovy: „Celosvětové společenství se tak nadále zabývá bezpečnostními riziky spojenými se změnami klimatu a dopady na naši prosperitu. Přijímání efektivních adaptačních a mitigačních opatření dostává tu největší pozornost, byť asi způsobem, který jsme si ještě před měsícem nedokázali představit." 

„V kontextu Ruskem vedené války na Ukrajině vnímáme, že by by mohlo dojít k akceleraci v řešení problematiky přechodů na obnovitelné zdroje energií. Zelená dohoda pro Evropu tak dostává nový rozměr, kdy k té naléhavosti řešení klimatických změn přibyla i otázka bezpečnosti států a energetické nezávislosti na fosilní zdrojích z Ruska," předeslala na úvod diskuze paní Daniela Němcová, ředitelka Byznysu pro Společnost.

„Obnovitelné zdroje energie nejsou jenom o ekologii, ale právě i o bezpečnosti, o diverzifikaci zdrojů a technologiích. Čím více budeme energii vytvářet a získávat lokálně, tím méně budeme závislí na zdrojích, které leckdy pocházejí z regionů, které nám nemusí být úplně pohodlné. V dnešní době si asi všichni plně uvědomujeme, že musíme tu energetickou tranzici nějakým způsobem akcelerovat. O tom je celá Zelená dohoda pro Evropu," sdělil pan Jan Bartoš, konzultant, World Energy Council. 

„Když se podíváme na energetickou krizi, kterou vyvolala válka na Ukrajině, tak zjistíme, že naším hlavním úkolem je snižování závislosti Evropy na dovozu energií, tzn. zvyšování podílu zejména obnovitelných zdrojů. To je jedna z mála věcí, která je udržitelná, a ve které nejsme závislí na dovozech. Je tedy obrovsky důležitá podpora obnovitelných zdrojů a také energetická efektivita, čili snižování spotřeby. Současná situace v podstatě tyto hlavní dva nástroje, na kterých dekarbonizace evropské ekonomiky stála, posiluje. A přibyl třetí cíl, který tu původně nebyl dostatečně jasně formulován, a to je snaha urychlit přepnutí některých technologií ze zemního plynu na elektřinu," řekl v diskuzi pan Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu.

"Stovky firem přerušilo své styky s Ruskem a další se přidávají k humintární pomoci Ukrajině. Nicméně stále vidíme seznam firem, které stále obchodují na území Ruska, protože takové rozhodnutí je náročné z hlediska podbory zaměstanců, dodovatelů i partnerů, avšak dlouhodobě je neudržitelné. Stejně tak energetická závislost na fosilních palivech je neudržitelná, která je třeba mohutně udržitelnější zdroje podporovat," řekla Hana Kreso, Project Manager, Sustainability Management and Network, CSR Europe

„Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030, podle mě a v této situaci, vzejde ještě posílen a legitimizován. Milníky, jak jsou tam teď navrženy, ponecháme. Pokud bychom museli přistoupit k nějakým změnám, např. u dodavatelů některých technologií z důvodu bezpečnosti, tak se vynasnažíme možné výpadky vyrovnat v jiných oblastech tak, abychom ideálně ty základní a celkové dekarbonizační cíle naplnili. Zároveň náš klimatický plán může sloužit pro firmy jako návod toho, které technologie a produkty budeme objednávat, využívat a jakým směrem se dál budeme ubírat.V rámci našeho Předsednictví České republiky v Radě EU budeme akcentovat témata udržitelné ekonomiky, cirkulární ekonomiky a energetické soběstačnosti," sdělil Vít Šimral, radní pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání Magistrátu hlavního města Prahy.

„Během našeho předsednictví, které proběhne už za 91 dní, bude Česká republika řídit vyjednávání velkého balíku legislativy Fit for 55, kdy budeme důležitými hráči při jednání o evropských dodávkách energií, o evropské distribuci. Přestože to bude pro nás mimořádně těžké a mimořádně náročné, věřím však, že máme velikou šanci podpořit energetickou transformaci, protože chápeme, že situace se zásadně mění. Green Deal bude důležitější," uvedla paní Milena Vicenová z úseku zahraniční spolupráce Technologické agentury ČR.

„Nedostatek paliva je dobrý příklad nejen mitigačního opatření, které by mohlo vést ke snížení produktu fosilních emisí, nýbrž i jako příklad adaptačního opatření, protože si budeme muset na tento stav zvyknout, ať už změnou technologií či změnou chování společnosti," sdělil na úvod svého vystoupení pan Michal V. Marek, ředitel, Ústav výzkumu globální změny AV ČR.

„Rychlý průzkum mezi našimi členy ukázal, že tři čtvrtiny firem pomáhá Ukrajině, a to jak materiálně, finančně, produktově či v zaměstnávání Ukrajinských občanů. Nicméně v rámci střednědobých a dlouhodobých řečení je potřeba řešit podstatu negativních dopadů spojených s válkou na Ukrajině, a to investicemi do výzkumu, vývoje, do obnovitelných zdrojů a do další digitalizace ze strany státu i samotných firem," Miroslav Hažer, ředitel komunikace, Svaz průmyslu a dopravy ČR

Záštitu nad akcí udělily tyto instituce:

Magistrát hlavního města Prahy

Zastoupení Evropské komise v České republice

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR