18. 10. 2021

Praha

V rámci série expertních setkání Odpovědné Česko diskutovali zástupci vybraných firem nad možnostmi poskytování udržitelných služeb a jejich aktivnímu přístupu v naplňování mezinárodních závazků. I přes stále se zpřísňující evropskou legislativu, se účastníci diskuze shodli, že zelená transformace a aktivní přístup v poskytování udržitelných služeb představuje klíčový nástroj budoucí prosperity nejen české ekonomiky. Dále se zástupci firem shodli, že jakmile státní správa vyhlásí první výzvy k čerpání z Národního plánu obnovy, jsou připraveni je využít k modernizaci svého podnikání a tím podpoře nízkouhlíkové ekonomiky. Zároveň je však podle nich klíčové, abychom zachovali sociální a společenskou udržitelnost při dosahování enviromentálních cílů, kde digitalizace hraje zásadní roli.

„Banky hrají nezastupitelnou roli v zelené transformaci a přechodu na nízkouhlíkový obchodní model. Změna vyžaduje investice, řadu nových činností a vůli, což máme!" uvedla Jitka Haubová, členka představenstva a provozní ředitelka z Komerční banky. Dále paní Haubová uvedla, že v rámci Národního plánu obnovy se očekává přísun do České republiky 180 miliard korun, z toho 37 % je určeno do zelených sektorů: od energetických úspor po logistiku.

Digitalizace je, dle pana Vlastimila Nigrina, místopředsedy představenstva Hypoteční banky a člena představenstva ČSOB Stavební spořitelny, klíčovým tématem v bankách, a to nejen pro efektivní chod banky, ale také pro její úspěšné nabízení zelených produktů klientům. „Banky u toho musí být, protože obsluhujeme svoje korporátní i retailové klienty nebo střední podnikatele, že my to musíme rozumět. Musíme vědět, jak to skloubit s naším financováním a s našimi službami, že takhle to půjde," uvedl pan Nigrin. Nicméně vyzval, aby se společnost více věnovala sociálnímu rozměru: „Pojďme se v tom ESG více zaměřit na to S (sociální)."

Zelenou transformaci, vč. té digitální, pak vidí více jako příležitost než hrozbu i pan Richard Stonavský, viceprezident pro regulaci a vnější vztahy z Vodafone Czech Republic. Ten však upozornil na rizika rozdělení tzv. Green Divide. Tedy rozdělení na: „Firmy a obyvatelé, kteří na ta zelená řešení budou mít a ty, kteří na ně mít nebudou. Jsou však u nás firmy malé a střední, živnostníci a, dejme tomu určité geografické skupiny obyvatel, kde to téma ještě má hodně před sebou. A to si myslím, že je obrovský úkol, jak pro nás větší firmy, tak samozřejmě pro vlády a neziskové organizace."

Největší výzvou pro pana Ondřeje Rybku, senior manažer v týmu udržitelnosti a Risk Assurance z PwC Česká republika, je pak: „Přesvědčovat právě čím dál tím víc našich firem v to, aby se oblasti udržitelnosti nebáli, aby v té oblasti dělali věci, který dávají smysl. Nevyhazovali finance za nějaký nesmyslný greenwashing, který se jim do budoucna vrátí negativně a věnovali se oblastem, které budou prospěšné nejenom pro ně, ale i pro společnost   jako celek."

Karel Kotoun, senior manažer pro oblast finančních služeb z Accenture, se však domnívá, že environmentální zastrašování na lidi nefunguje: „Co funguje je právě určitá interní motivace, ta pozitivní. Doporučována je taková motivace lidí, aby oni sami chtěli udělat tu změnu. Toto vnímám jako obchodní příležitost: hypotéky nebo zelené produkty jsou toho příkladem."

V neposlední řadě vnímá zelenou tranzici jako pozitivní změnu i pan Petr Křivonožka, Tourism Business Development Manager z Fashion Arena Prague Outlet (Via Faoc), který ji zde vidí: „...veliký prostor začít o změně mluvit a edukovat lidi. Například mám starý dům, ale pokud si do něj pořídím tepelné čerpadlo, tak můžu jenom ušetřit. Nová zelená úsporám, banky a další instituce, mě v tom mohou pomoci. To je velmi praktické a posouvá se tím hodně věcí kupředu, tedy rozhodně je to příležitost."