Hledání diskuse napříč společností, mimo tradiční bubliny, pomáhá porozumět vzájemně potřebám i firmám pomáhá lépe zohledňovat potřeby společnosti.

Vnímání společenské odpovědnosti a udržitelnosti a pojetí CSR v České republice úspěšně překračuje - podobně jako v jiných zemích - někdejší zužování tématu na charitu, krátkodobé a komunikačně přitažlivé projekty bez širšího dopadu. Komplexní přístup k podnikání, zohledňující hlavní megatrendy ve společnosti, dnes formou udržitelného přístupu integrují všechny velké společnosti. Firmy nejen měří svůj dopad na společnost, konkrétní komunitu nebo životní prostředí, ale také přinášejí konkrétní řešení, která podporují udržitelný rozvoj celé společnosti. To vše posiluje jejich pizci natrhu a celkovou konkurenceschopnost.

Udržitelné podnikání spočívá v zapojení firem do řešení celospolečenských témat, do inovací technologických i společenských a do intenzivního propojení fungování firem s trhem práce. A jaké konkrétní trendy v této souvislosti definovali experti a expertky z akademického, mediálního, firemního, neziskového i veřejnosprávního prostředí jako klíčové pro rok 2018?

• Trh práce a leadership žen
• Technologické inovace ve prospěch udržitelnosti
• Udržitelná výroba a spotřeba, cirkulární ekonomika a environmentální odpovědnost

Tématem, které vše zastřešuje a prolíná se všemi pojmenovanými oblastmi, je vzdělávání a celoživotní učení. Zdůraznili také nezbytnou - a dosud spíše chybějící nebo málo strukturovanou - spolupráci mezi firmami napříč sektory, ale rovněž s dalšími hráči ze sféry neziskové  a veřejné. Dalším aspektem, který v diskusi rezonoval, byla stále citelnější potřeba mediální gramotnosti a odolnosti vůči záměrně i nevědomě zkresleným informacím. Pro firmy to znamená soustředit se na důvěryhodný reporting a otevřenou komunikaci - se zaměstnanci i navenek.

I na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zaznělo z úst politiků, aktivistů, ekonomů i vizionářů, včetně profesora Klause Schwaba, že současný svět má směřovat k tomu, aby byl zelenější, spravedlivější a respektující diverzitu. 4. průmyslová revoluce by měla spočívat nejen ve využití technologií, ale zejména v lidském rozměru. Byznys, vlády a občanská společnost musí být partnery ve vytváření společné budoucnosti.

Ti, kteří se sešli na prvním setkání pod společným názvem Odpovědné Česko, jsou s názory davoského fóra v souladu. Kladou důraz v první řadě důraz na to, aby udržitelnost nepředstavovala jen povrchně (nebo chcete-li marektingově) přidanou hodnotu podnikání, ale aby byla neoddělitelnou a efektivní součástí firemní či organizační strategie a základních hodnot dané společnosti, včetně přístupu k práci s lidmi, inovacemi a sledování dopadu podnikání na nejbližší okolí.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, tak poukazuje na to, že hlavním příspěvkem k udržitelnosti je vlastní zakládání firem a vytváření pracovních míst. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, v souvislosti s rolí firem v akcentování významu udržitelného podnikání věří, že se v roce 2018, který byl vyhlášen rokem rodinných firem, větší pozornosti dostane cirkulární ekonomice v menších a středních firmách. A podle novinářky a komentátorky Hospodářských novin Julie Hrstkové důležitou roli v posunu od CSR k promítnutí udržitelnosti napříč principy podnikání firem a fungování organizací sehrají start-upy a jejich zakladatelé. Ti si totiž podle jejích zkušeností kontext odpovědnosti uvědomují jinak, než manažeři ve velkých korporacích.

Diskuse vnesla do kontextu udržitelnosti i další rozměr: obrovský a ne zcela využitý potenciál firem spočívá ve vlivu, který mohou mít v celospolečenských tématech. Mezi ta zásadní patří nízká internacionalizace a s ostatními státy EU nesrovnatelná míra uzavřenosti státu a české veřejnosti vůči cizincům, která začíná bolet firmy působící na českém trhu. Je na zaměstnavatelích, aby diskurz změnili, pozitivně ovlivňovali společenské klima a společně - v rámci sektorové i širší spolupráce - kultivovali nejbližší komunity i širší prostředí, v němž působí. Znamená to nerezignovat na proměnu struktury ekonomiky, inovace umožňující strukturální změny, reflexi demografického vývoje a zavádění efektivních nástrojů na podporu flexibility.

Salim Murad, pedagog New York University v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v návaznosti na to tvrdí, že český byznys zatím neumí ovlivnit směřování české společnosti a vést věcný dialog. Právě v racionalitě diskuse o aktuálních a budoucích trendech spočívá výzva pro firmy v letošním roce. Mohou - a měly by, ve světle tzv. alternativních informací a fake news, - sehrát zásadní roli v tom, jaké informace, kde a jakým způsobem je sdílejí a jak je interpretují, uvádí Tomáš Skřivánek, šéfredaktor Deníku. Další příklad uvádí Michal Pěchouček, profesor ČVUT, který v českém prostředí postrádá zájem firem a korporací o strategickou a finanční podporu vysokoškolského vzdělávání, která je jinde ve světě běžná. Jiný rozměr dodává Michaela Marksová Tominová, ministryně práce a sociálních věcí v letech 2014-2017, které u českých firem chybí jasná podpora zastoupení žen ve vedení firem.

O expertních panelech v roce 2018

V sérii expertních panelů s názvem Odpovědné Česko, které se odehrávají ve formátu stakeholders' dialogue, hovoříme o tom, jak se společenská odpovědnost promítá do témat a oblastí, které mohou firmy působící v Česku ovlivnit (nebo již ovlivňují) a jejich prostřednictvím i celou společnost. Ať již jde o vzdělávání, inovace, rozhodovací procesy, diverzitu, regulace, měření dopadu, komunikaci těchto témat, dopad na společnost a ekonomiku apod.

K účasti v expertních panelech oslovuje BPS klíčové experty a expertky respektované v různých oborech ve sféře akademické, korporátní, neziskové, veřejnosprávní, politické i mediální. Cílem je diskutovat o aktuálních i přicházejících trendech souvisejících s odpovědným podnikáním, udržitelností a odpovědným chováním jednotlivců i organizací, hledat inspiraci i mimo její tradiční zdroje a identifikovat, v jakých oblastech života společnosti má koncept CSR potenciál významně rezonovat, aniž se tak zatím děje. Panely mají pojmenovat klíčové oblasti, které budou následně stimulovat směřování předních firem a institucí.