Koncern HOCHTIEF AG využívá zkušeností svých zaměstnanců, kteří v roli dobrovolníků pomáhají tam, kde své znalosti uplatní ve prospěch komunity a výrazně tak všem jejím členům usnadní život. Ve spolupráci s organizací Bridges to Prosperity (B2P) dobrovolníci této společnosti s globální působností postavili již šestý most v africkém státě Rwanda. 

Organizace B2P dokladuje, že lávky pro pěší sehrávají významnou roli ve zlepšování kvality života - přispívají k rostoucí školní docházce dětí, ke zlepšení dostupnosti zdravotní péče, ke zvýšení šancí žen uplatnit se na trhu práce i k vyšší konkurenceschopnosti lokálních obchodníků nebo zemědělců. B2P svou spolupráci se společností HOCHTIEF zahájila v roce 2010 prostřednictvím firmy FLATIRON, která se specializuje na mosty a dokázala vyvinout návrh lávky, kterou mohou její stavební technici s pomocí místních obyvatel postavit za 14 dnů. Už dva roky nato se do prospěšné spolupráce, která má okamžitý efekt a znamená dlouhodobý přínos, zapojil celý stavební koncern.

Dobrovolníci zatím postavili šest mostů

Poslední visutá lávka byla před nedávnem dokončena v další odlehlé rwandské vesnici. Jedním z dvanácti dobrovolníků společnosti HOCHTIEF, kteří v listopadu most úspěšně postavili a předali k užívání místním, i Michal Navrátil z její české dceřiné společnosti. Byl historicky teprve třetím zaměstnancem HOCHTIEF CZ, kterému se povedlo uspět v náročném výběrovém řízení a který měl možnost přidat ruku k dílu.

Vedle zapojení dobrovolníků z řad svých zaměstnanců napříč různými zeměmi HOCHTIEF AG poskytuje v rámci své filantropické podpory kompletní financování staveb s cílem pomoci místním lidem udržet spojení s okolním světem v době dešťů, kdy se hladiny místních říček zvedají o 8-10 metrů. „Výjimečnost projektu potvrzuje i to, že vybraní zaměstnanci mají maximální podporu svého zaměstnavatele a získávají 14 dní placeného volna. Jinak u nás má každý zaměstnanec nárok na jeden den dobrovolnictví v roce," vysvětluje Karolína Kříženecká, vedoucí útvaru komunikace společnosti HOCHTIEF CZ.

Česká stopa ve Rwandě

Michal Navrátil pracuje v divizi Dopravní stavby jako vedoucí nabídkového týmu a do výběrového řízení se přihlásil v srpnu 2017. Nároky na dobrovolníky byly i vzhledem k těžkým místním podmínkám vysoké. Tým se skládal z projektového manažera, stavbyvedoucího, pracovníka BOZP, manažera logistiky, komunikátora, pěti pomocníků a dvou zástupců organizace Bridges to Prosperity.

Mezinárodní tým tvořilo 12 lidí ze sedmi zemí - Austrálie, Německa, Nizozemí, Velké Británie, Polska, Rwandy a České republiky. Rozhodujícími faktory pro výběr dobrovolníků byly zkušenosti ze stavby, fyzička a také angličtina. „Projekt byl perfektně připravený. Hlavní koordinátor stavby měl za úkol rozdělit úkoly mezi nás a mezi místní. Bylo důležité, abychom jim vše ukázali a oni tomu porozuměli. Velmi se snažili, ale třeba nikdy neviděli kolečko. Takže první, co kluk udělal, že si ho ze zvyku hodil na hlavu a tak ho nesl," popisuje Michal Navrátil.

Vesnice Nkuri se nachází v nadmořské výšce kolem 2 000 metrů. Zdejší komunita je zcela odtržena od okolního světa. Rodiny s 10-15 dětmi spí v hliněných chatrčích. Když přijdou deště, řeka se rozvodní tak, že se nemohou navštěvovat, natož chodit do školy a do kostela. Rozbouřená řeka tak v minulosti vzala i řadu životů, místní lidé totiž obvykle neumějí plavat. Nově postavená visutá lávka měří 79 metrů a tvoří ji kombinace ocelových lan a nosníků spolu s dřevěnou mostovkou. Nahradila položený strom, který sloužil pro přechod řeky v době, kdy byla její hladina nízko.

V kopcovitém terénu bylo obtížné téměř vše - od nošení kamenů, prken i vody na betonování. Kameny na stavbu vážily 20-25 kilogramů a místní chlapi je nosili kolem 150 výškových metrů sem a tam. „Ukázal jsem jim, že je možné udělat řetěz a ušetří síly," vybavuje si Michal, který s místními lidmi strávil spoustu krásných společných chvil. „Po třech dnech jsme zjistili, že celá komunita zhruba 400 lidí skoro každé ráno běhá a cvičí. Vstávají ve čtyři, běží šest kilometrů, a pak posilují, protahují se nebo hrají fotbal. Jsou neskutečně fit."

Lávky jsou rok od roku propracovanější

Projekt lávky se každým rokem zdokonaluje. Týmy dávají své připomínky, takže postupně mají realizované stavby vyšší a vyšší kvalitu. Materiály je potřeba vybírat i s ohledem na klimatické podmínky. Navečer se teploty pohybují kolem 5°C, přes den je běžně ke třicítce se žhavým sluncem a do toho často prší. Pro zhýčkaného Evropana jsou místní náročné podmínky velkým prozřením. „Měli jsme dva litry vody denně na hygienu, po moskytiérách nám lezly desítky pavouků. Lidé tu nemají boty a i v zimě chodí bosí. Zatímco my byli večer teple oblečení, rwandské děti běhaly v kraťasech," říká Michal Navrátil. Není divu, že se výprava po 14 dnech práce vrátila zpět s prázdnými kufry. Všechny svoje věci a oblečení nechali místním. Nejdůležitější pro všechny totiž bylo: „Kowaka Uru Tindo" - „Postavili jsme most."